Zrnulovité
 Zrnulovité | |
|---|---|
.jpg) Haloragis erecta | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | lomikamenotvaré (Saxifragales) |
| Čeleď | zrnulovité (Haloragaceae) R.Br., 1814 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zrnulovité (Haloragaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu lomikamenotvaré (Saxifragales). Jsou to převážně vodní byliny se vstřícnými nebo přeslenitými listy a pravidelnými drobnými květy v klasech. Čeleď zahrnuje asi 145 druhů v 9 rodech a je rozšířena po celém světě. Nejznámějším zástupcem je stolístek.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Vytrvalé nebo zřídka i jednoleté vodní byliny, méně často suchozemské byliny až polokeře s přeslenitými, vstřícnými nebo vzácněji střídavými listy bez palistů. Rostliny jsou jednodomé nebo dvoudomé, s jednopohlavnými nebo výjimečně oboupohlavnými květy. Čepel listů je jednoduchá nebo zpeřeně členěná, celokrajná nebo zubatá. Květy jsou pravidelné, drobné, jednotlivé nebo v úžlabních klasech. Kališní i korunní lístky v počtu 2 až 4 nebo chybějí. Tyčinek je 4 nebo 8. Gyneceum je spodní, synkarpní, ze 4 nebo 2 plodolistů s 1 až 2 vajíčky. Plodem je peckovice nebo poltivý plod (schizokarp) rozpadající se na jednosemenné plůdky (oříšky).
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Čeleď zahrnuje 8 až 9 rodů a asi 145 druhů. Rozšíření je kosmopolitní s těžištěm na jižní polokouli, zejména v Austrálii.
Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]
Květy jsou opylovány převážně větrem.
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
V dřívějších systémech byla čeleď Haloragaceae dávána do přímé příbuznosti s čeledí Gunneraceae, případně s ní i spojována. Výsledky molekulárních studií taxonomické skupiny APG tuto příbuznost nepotvrdily.
Význam[editovat | editovat zdroj]
Některé druhy rodu stolístek (Myriophyllum) jsou invazivní rostliny v jezerech. Zástupci rodů stolístek a trojuška Proserpinaca se pěstují jako akvarijní rostliny.
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
Seznam rodů[editovat | editovat zdroj]
Glischrocaryon (včetně Haloragodendron), Gonocarpus, Haloragis, Laurembergia, Myriophyllum (včetně Meziella), Proserpinaca, Trihaloragis[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zrnulovité na Wikimedia Commons 
Taxon Haloragaceae ve Wikidruzích- Angiosperm Phylogeny
- Flora of China: Haloragaceae
- The Families of Flowering Plants: Haloragaceae Archivováno 11. 3. 2013 na Wayback Machine.
